Přítel mi dal malou láhev Sv. Charbelova léčivého posvěceného oleje, aby jsem ho nanesla na zranění nohy a modlila se o uzdravení.
Byl jsem tak rád, že dostal olej, protože předtím potkal Sv. Charbela, Sv. Hardiniho a Sv. Rafku. Mluvili ke mně, ale vždy jsem měl zvláštní úctu k Sv. Charbelovi, protože věděl, že je velmi zvláštným světcem.
Tou večer, po obdržení tohoto posvěceného oleje, šel do postele, pokřtil se a pak mi zjevil Sv. Charbel úsměvem. Vypadal tak mladý a zářivý s malým vousem, obléknut jako poustevník. Zářil.
Řekl: „Valentino, namoč prst do oleje a jen ho nanes kolem rány a řekni: Sv. Charbele, věřím, že můžete mě uzdravit. Dělej to tak, aby se rána pomalu, pomalu zmenšovala a uzdravila. Zmizí úplně. Ale dělej to každý den, ne jen jednou a pak zapomenout na to — dělej to každý den.“
Řekl: „Měj důvěru ve mne, protože jsem velmi blízko Pánu Ježíši. Přimlouvám se přímo k Nimu.“
Řekla jsem: „Ó Sv. Charbele, děkuji ti velice za pomoc.“
Dodržuji každý den pokyny Sv. Charbela. Nanesu jen malé množství oleje kolem své rány a řeknu, „Sv. Charbele, věřím, že můžete mě uzdravit,“ a děkuju ti.“ Potom modlím Otčenáš, Zdrávas Maria a Sláva Otci.